Co je to astma?
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dolních cest dýchacích (průdušek). Název pochází z řeckého slova „ásthma“ a znamená „lapání po dechu“, což je i hlavním symptomem tohoto onemocnění. Charakteristická dušnost je důsledkem zúžení dýchacích cest, které zabraňuje proudění vzduchu do plic. Astma se může vyskytnout v jakémkoli věku, avšak zhruba v polovině případů se vyskytuje před dosažením 10 let. V jedné třetině případů se objevuje před dosažením 40 let. Ve Velké Británii je diagnostikováno zhruba 5 milionů lidí s astmatem a odhaduje se, že zhruba polovina z nich je nedostatečně léčená nebo neléčená, což může vést ke komplikacím jako je pneumonie (zápal plic), snížená funkce plic a s ní spojené snížení kvality života.
Jaké jsou příznaky astmatu?
- Hlavní symptomy astmatu zahrnují:
- Kašel: suchý, nebo vlhký. Kašel se může objevit v noci nebo v souvislosti se smíchem, pláčem či fyzickou námahou.
- Dýchavičnost nebo dušnost v různé míře. U závažných případů dochází k zrychlenému dýchání nebo potížím s dýcháním i v klidu a k potížím při mluvení.
- Sípavý nebo hvízdavý zvuk při dýchaní
- Svíravý pocit na hrudníku, jako by kolem něj někdo utahoval opasek.
I když se u Vás vyskytne pouze jeden z výše uvedených příznaků, je možné že trpíte astmatem. Zvlášť důležité je reagovat, pokud se kašel, dýchavičnost nebo dušnost objevují během noci. Pokud máte podezření, že byste mohli trpět astmatem, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem.
Jaké jsou příčiny astmatu?
Onemocnění je často dědičné a bylo identifikováno přibližně 100 genů, o nichž se předpokládá, že ovlivňují vývoj onemocnění. Mezi další rizikové faktory patří nadměrné vystavování alergenům, znečištění ovzduší, kouření (včetně pasivního) a opakované bronchiální infekce. Riziko rozvoje astmatu se zvyšuje, pokud jste jako dítě byli dlouhodobě vystaveni určitým alergenům. Předpokládá se rovněž, že riziko vzniku astmatu a alergií je větší, pokud trávíte čas ve velmi čistém až sterilním prostředí, díky čemuž se imunitní systém nenaučí zacházet s cizími organismy. Tato teorie se nazývá „Hygienická hypotéza“.
Zánět průdušek nastává ve chvíli, kdy imunitní systém přecitlivěle reaguje na specifické antigeny (alergeny nebo škodlivé látky v tabákovém kouři).
Imunitní systém u lidí, kteří netrpí astmatem, pomáhá zabíjet antigeny a eliminovat jejich možné škodlivé účinky. U pacientů s astmatem je však imunitní odpověď tak dlouhodobá a silná, že je více na škodu než k užitku. Patologická imunitní reakce je výsledkem nadbytečného uvolňování a aktivace různých cytokinů (malé proteiny důležité při buněčné signalizaci). To vede k poškození tkáně, abnormálním kontrakcím buněk hladkého svalstva v průduškách a sekreci hlenu v dýchacích cestách. Ve výsledku dochází k zúžení dýchacích trubic a omezení proudění vzduchu do a z plic.
Jaké jsou možnosti léčby astmatu?
Účelem léčby astmatu je zajistit, aby pacient byl schopen žít aktivní a normální život i přes své onemocnění. Léčba se skládá především z inhalátoru, který působí přímo na průdušky, a tím minimalizuje riziko nežádoucích účinků.
Lék musí být užíván denně, především z preventivních důvodů. U akutních situací by se však měl užívat současně s léky poskytujícími úlevu. Preventivní lék se skládá z adrenokortikotropního hormonu, který snižuje imunitní odpověď organismu a zmírňuje zánět plic. Léky na okamžitou úlevu při astmatických záchvatech jsou silnější a účinnější. Působí tak, že uvolňují svaly obklopující dýchací cesty, čímž je rozšiřují. Tento druh léku působí rychle, ale účinkuje jen krátce.
